Daň z kryptoměn v Polsku: PIT-38, 19 % a náklady - praktický průvodce

Od roku 2019 se příjmy z kryptoměn v Polsku zdaňují v samostatném „koši“: platíte 19 % z rozdílu mezi příjmy a náklady a uvádíte ho v daňovém přiznání PIT-38. Pravidla jsou jednodušší, než se zdá, ale několik detailů - směny mezi kryptoměnami, náklady z předchozích let nebo kurzy NBP - pravidelně působí potíže. Vysvětlujeme je na příkladech. Průvodce se týká polských daňových rezidentů; právní stav k září 2026.

1. Kdy vzniká příjem z kryptoměn

Polský zákon o PIT považuje zcizení virtuální měny za příjem z kapitálu (čl. 17 odst. 1 bod 11). Klíčová je definice „zcizení“ v čl. 17 odst. 1f: jde o směnu virtuální měny za zákonné platidlo, zboží, službu nebo majetkové právo jiné než virtuální měna a také o úhradu jiných závazků virtuální měnou.

V praxi to znamená, že daň vzniká až tehdy, když z kryptoměn „vystoupíte“ do tradičních peněz nebo jimi zaplatíte za něco reálného. Dokud se pohybujete mezi tokeny, příjem nevzniká - potvrzuje to polské ministerstvo financí na portálu podatki.gov.pl.

A co stablecoiny?

USDT a další populární stablecoiny zpravidla spadají pod definici virtuální měny, proto je směna BTC za USDT daňově neutrální. Méně jasný je status tokenů elektronických peněz podle nařízení MiCA (např. USDC, EURC): návrh polského zákona o trhu s kryptoaktivy počítal s jejich výslovným postavením na roveň virtuální měně pro účely PIT, ale k září 2026 nenabyl účinnosti. U vyšších částek se vyplatí poradit se s daňovým poradcem nebo požádat o individuální výklad.

2. Jak spočítat daň: příjem, náklady a sazba 19 %

Zisk je rozdíl mezi příjmem ze zcizení a náklady podle čl. 22 odst. 14-16. Z této částky platíte 19% daň. Kryptoměny tvoří samostatný koš: nesčítají se s příjmy z akcií, derivátů ani z podnikání (čl. 30b odst. 5d).

Které výdaje jsou náklady

• doložené výdaje vynaložené přímo na pořízení kryptoměny za peníze (fiat), zboží nebo službu,
• náklady na zcizení, včetně poplatků burz, směnáren a zprostředkovatelů při prodeji,
• nevyužité náklady z předchozích let uvedené v dřívějším PIT-38.

Náklady nejsou mimo jiné úroky z úvěru na nákup kryptoměn, těžební hardware ani spotřebovaná elektřina, ani výdaje na směnu jedné kryptoměny za jinou.

Náklady se uplatňují v roce, kdy vznikly

Na rozdíl od akcií nepřiřazujete náklad ke konkrétní prodané jednotce (metoda FIFO se nepoužije). Všechny náklady daného roku tvoří společný fond; pokud převýší příjmy, přebytek zvyšuje náklady v následujícím roce (čl. 22 odst. 16). Potvrzují to i výklady polské daňové informační služby KIS, např. z 25. června 2025 (0112-KDIL2-1.4011.492.2025.1.KF).

Víceletý příklad. V roce 2025 koupíte kryptoměny za 10 000 PLN a nic neprodáte - podáte PIT-38 s náklady 10 000 PLN. V roce 2026 část prodáte za 8 000 PLN a dokoupíte za 3 000 PLN. Náklady roku 2026 jsou 3 000 PLN + 10 000 PLN z minulých let = 13 000 PLN, takže daň nevzniká a 5 000 PLN se převádí do roku 2027.

Přepočet cizích měn

Příjmy a náklady v cizích měnách přepočítáte na zlotý průměrným kurzem NBP z posledního pracovního dne před dnem příjmu nebo vynaložení nákladu. USDT ani BTC nejsou pro tento účel „cizí měnou“ - rozhoduje okamžik směny na fiat.

Solidární odvod

Pokud celkové příjmy zdaněné mimo jiné podle čl. 30b (včetně kryptoměn) přesáhnou za rok 1 000 000 PLN, platíte z přebytku navíc 4% solidární odvod (čl. 30h), který se přiznává na formuláři DSF-1.

3. PIT-38 krok za krokem

Přiznání PIT-38 se podává od 15. února do 30. dubna roku následujícího po zdaňovacím období; do stejného dne je třeba daň zaplatit. Za rok 2026 lhůta končí 30. dubna 2027. Částky z kryptoměn za vás úřad nevyplní - zadáváte je sami v části o virtuálních měnách (ve formuláři za rok 2025 jde o pole 36-38: příjmy, náklady roku a náklady z minulých let).

1. Stáhněte historii transakcí (CSV) ze všech burz, směnáren a peněženek za celý rok.
2. Oddělte operace s fiat měnou od směn krypto-krypto, které jsou neutrální.
3. Přepočtěte částky v cizích měnách kurzem NBP ze dne předcházejícího transakci.
4. Sečtěte příjmy a náklady roku a přičtěte nevyužité náklady z předchozího PIT-38.
5. Podejte přiznání přes e-Urząd Skarbowy do 30. dubna a daň zaplaťte na svůj daňový mikroúčet.
6. Doklady uchovávejte alespoň do konce promlčecí lhůty - 5 let od konce roku, v němž uplynula lhůta splatnosti daně.

4. Jak doložit náklady

Důkazní břemeno ohledně nákladů nese poplatník. Nejlépe fungují doklady, které spojují vaši totožnost, částku a datum:

• potvrzení bankovních převodů na burzu nebo do směnárny,
• historie transakcí a roční výpisy z burz a online směnáren,
• potvrzení směny s údaji o stranách, kurzu a poplatku,
• u obchodů P2P - písemná smlouva nebo potvrzení s údaji protistrany a identifikátorem transakce v blockchainu.

Identifikátor transakce (TXID) umožňuje doložit, kdy a na jakou adresu prostředky odešly. Jak ho přečíst, popisujeme v návodu jak ověřit transakci v blockchainu.

5. DAC8: finanční úřad bude vědět víc

Od 1. ledna 2026 platí směrnice DAC8 (2023/2226), založená na standardu OECD CARF. Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy shromažďují údaje o klientech a jejich transakcích a daňové správy států EU si je vyměňují. V Polsku ji provádí zákon ze 13. února 2026 (Dz.U. 2026, poz. 347): hlášení za daný rok se podávají vedoucímu Národní daňové správy (KAS) do 30. června následujícího roku, takže první - za rok 2026 - v roce 2027.

Pro poplatníka to znamená jediné: nesrovnalosti mezi PIT-38 a údaji od poskytovatelů bude snazší odhalit. Vyplatí se už teď dát do pořádku historii transakcí a doklady o nákladech.

6. Nejčastější chyby

• Nepodání PIT-38 v roce, kdy jste jen nakupovali. Zákon vyžaduje uvést náklady i bez příjmu (čl. 30b odst. 6a). Opomenutí lze napravit opravným přiznáním.
• Považování směny krypto-krypto za prodej - zbytečně zvyšuje příjem i daň.
• Míchání kryptoměn s akciemi - ztráty z burzy cenných papírů nelze odečíst od zisku z kryptoměn a naopak.
• Kurz NBP ze dne transakce místo z posledního pracovního dne před ní.
• Chybějící doklady u P2P - bez nich se náklady při kontrole obhajují jen těžko.

7. Často kladené otázky

Musím podat PIT-38, když jsem kryptoměny jen nakupoval?

Ano. Náklady vynaložené v roce bez příjmu se uvádějí v přiznání, aby je bylo možné uplatnit v dalších letech.

Je směna BTC za USDT zdanitelná?

Ne. Směna jedné virtuální měny za jinou není zcizením podle zákona o PIT. Daň vznikne až při směně na peníze, zboží nebo službu.

Platím daň, když v obchodě zaplatím kryptoměnou?

Ano. Platba kryptoměnou za zboží nebo službu je zcizení - příjmem je tržní hodnota toho, co obdržíte.

A co těžba, staking a airdropy?

Výdaje na těžbu (hardware, elektřina) nejsou daňově uznatelným nákladem. Okamžik a způsob zdanění odměn ze stakingu nebo airdropů bývá sporný - u významných částek se vyplatí získat individuální výklad.

Zdroje

1. Polské ministerstvo financí - Zdanění prodeje kryptoměn (podatki.gov.pl, polsky)
2. Oficiální informační brožura k PIT-38 za rok 2025 (PDF, polsky)
3. Polský zákon o dani z příjmů fyzických osob z 26. července 1991 (ISAP)
4. Výklad ministerstva financí k solidárnímu odvodu (polsky)
5. Směrnice Rady (EU) 2023/2226 (DAC8) - EUR-Lex
6. Polské ministerstvo financí - zákon provádějící DAC8 podepsán prezidentem (polsky)
7. Eureka - databáze polských daňových výkladů