Travel Rule a KYC: proč se směnárna kryptoměn ptá na vaše údaje

Žádost o doklad totožnosti, otázka na původ prostředků nebo na to, zda peněženka opravdu patří vám - mnoho klientů to vnímá jako zbytečnou byrokracii. Ve skutečnosti jde o povinnosti vyplývající z práva EU a předpisů proti praní peněz (AML), které se týkají každého legálně fungujícího poskytovatele služeb s kryptoaktivy. Vysvětlujeme, co je Travel Rule, jaké údaje „cestují“ spolu s převodem a co můžete při směně očekávat.

1. Co je Travel Rule

Travel Rule je princip známý z tradičních bankovních převodů: informace o plátci a příjemci „cestují“ spolu s penězi, aby bylo v každé fázi jasné, kdo komu prostředky posílá. Finanční akční výbor (FATF) ho rozšířil na virtuální aktiva a EU ho zavedla nařízením (EU) 2023/1113 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv. Pravidla platí od 30. prosince 2024 a podrobnosti upřesňují pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA/GL/2024/11).

Jde o globální trend: podle zprávy FATF z července 2026 přijalo předpisy k Travel Rule 91 ze 109 sledovaných jurisdikcí (83 %), i když v 60 % z nich dohled zatím nepodnikl žádné kroky k vymáhání.

2. Jaké údaje „cestují“ s převodem

Klíčový rozdíl oproti bankovním převodům: u kryptoaktiv neexistuje minimální částka - bod 30 odůvodnění nařízení výslovně uvádí, že povinnosti platí bez ohledu na hodnotu převodu. Poskytovatel, který obdrží převod s neúplnými údaji, musí chybějící informace dořešit a v určitých případech může převod pozastavit nebo odmítnout.

3. Vlastní peněženky a hranice 1000 EUR

Travel Rule se týká hlavně převodů mezi poskytovateli (např. ze směnárny na burzu). Když je jednou ze stran vlastní peněženka (self-hosted), poskytovatel stále zaznamenává údaje svého klienta a u převodů nad 1000 EUR musí navíc posoudit, zda adresu vlastní nebo ovládá klient (čl. 14 odst. 5 a čl. 16 odst. 2 nařízení).

V praxi můžete být požádáni o potvrzení vlastnictví peněženky, například podepsáním zprávy klíčem této peněženky, malým ověřovacím převodem nebo prohlášením. Nejde o projev podezření vůči vám, ale o standardní postup.

4. KYC: proč směnárna chce doklad a původ prostředků

Travel Rule určuje, jaké údaje poslat; předpisy AML určují, koho a jak ověřit. V Polsku jsou poskytovatelé služeb s virtuálními měnami povinnými osobami podle zákona z 1. března 2018 o boji proti praní peněz a financování terorismu (v Česku obdobně podle zákona č. 253/2008 Sb.). Musí uplatňovat opatření hloubkové kontroly klienta, mimo jiné:

• identifikovat klienta a ověřit jeho totožnost podle dokladu,
• zjistit skutečného majitele, je-li klientem firma,
• posoudit účel a povahu vztahu a v případě potřeby se ptát na původ prostředků,
• prověřovat sankční seznamy a status politicky exponované osoby (PEP),
• průběžně sledovat transakce a hlásit podezřelé operace finanční zpravodajské jednotce.

Pokud klient požadované informace odmítne poskytnout, povinná osoba nesmí transakci provést. Od 10. července 2027 začne platit unijní nařízení AMLR (2024/1624), které tato pravidla sjednotí v celé EU, a nový unijní úřad AMLA se sídlem ve Frankfurtu bude od roku 2028 přímo dohlížet na vybrané subjekty.

5. Co to pro vás znamená v praxi

1. Mějte připravený doklad totožnosti a aktuální údaje - ověření je jednorázové, ale může se obnovovat.
2. Uvádějte pravdivé údaje příjemce, když posíláte prostředky na jinou platformu; chyby mohou převod pozdržet.
3. Buďte připraveni prokázat vlastnictví peněženky u vyšších částek.
4. Nepoužívejte cizí účty a svůj nepůjčujte - je to rychlá cesta k zablokování i právní odpovědnosti.
5. Uchovávejte doklady o původu prostředků (smlouvy, výpisy, daňová přiznání) - hodí se i při zdanění kryptoměn.

Vaše údaje chrání GDPR: poskytovatel je smí zpracovávat jen pro účely stanovené zákonem a musí je náležitě zabezpečit. Pravidla uchovávání a předávání údajů najdete v zásadách ochrany osobních údajů každé legálně fungující služby.

6. DAC8: údaje pro daňovou správu

Vedle předpisů AML platí od 1. ledna 2026 směrnice DAC8. Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy shromažďují identifikační a daňové údaje klientů a informace o jejich transakcích a jednou ročně je předávají daňové správě, která si je vyměňuje s ostatními státy EU. Jde o jinou povinnost než Travel Rule - slouží daňové kontrole, ne boji proti praní peněz.

7. Často kladené otázky

Mohu odmítnout poskytnout údaje?

Můžete, ale poskytovatel pak transakci neprovede - předpisy AML to výslovně zakazují, pokud nelze provést hloubkovou kontrolu klienta.

Týká se Travel Rule převodů do mé vlastní peněženky?

Ano, ve zjednodušené podobě: poskytovatel zaznamená údaje převodu a u částek nad 1000 EUR ověří, že peněženka patří vám.

Proč byl můj převod pozastaven?

Nejčastějšími důvody jsou neúplné údaje odesílatele či příjemce, chybějící potvrzení vlastnictví peněženky nebo potřeba dodatečné kontroly, např. původu prostředků. Obraťte se na podporu a mějte připravený identifikátor transakce (TXID).

Předává směnárna mé údaje finančnímu úřadu?

V rámci DAC8 ano, jednou ročně formou hlášení. Nezávisle na tom povinné osoby hlásí podezřelé transakce finanční zpravodajské jednotce podle předpisů AML.

Zdroje

1. Nařízení (EU) 2023/1113 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv - EUR-Lex
2. EBA - pokyny k Travel Rule (EBA/GL/2024/11)
3. EBA - tisková zpráva k pokynům Travel Rule
4. FATF - zpráva o zavádění standardů pro virtuální aktiva (2026)
5. Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR) - EUR-Lex
6. AMLA - Úřad pro boj proti praní peněz
7. Rada EU - přijetí balíčku AML
8. Polský zákon z 1. března 2018 o boji proti praní peněz a financování terorismu (ISAP)
9. Evropská komise - DAC8